Povídání od Marty



Vzpomínky na Provance


PROVANCE. Cítíte to taky? To se nedá přehlédnout. Jen to vyslovím a cítím její dech. Je to jako jarní vánek. Příslib přicházejícího léta, které bude trvat věčně. Všudypřítomná vůně levandule. Nikdy jsem si nemyslela, že tato drobná květina, která nám roste na sklalce, vstoupí tak hluboce mého života.
Seděla jsem v kavárně a popíjela voňavou čerstvě praženou kávu. Bylo teplo. Nebyla jsem tam sama. Byla tam se mnou celá Provance. Ten vánek mě unášel celým krajem a já plula. Koupala se v levandulové záplavě. Moje srdce tlouklo v rytmu narážejících mořských vln. Ten den mělo i moře fialový nádech a vonělo po nich. Rackové nad tím dohlíželi a byli spokojení. Přisedl se ke mně. Muž tak kolem padesátky. Něco mi povídal. Neumím ani slovo francouzsky, přesto jsem věděla, že mu rozumím. Jeho prošedivělé strniště mělo nafialovělou barvu. Fialová PROVANCE.
Mluvila jsem na něj ve svém rodném jazyce. Řekla jsem mu všechno, co jsem měla na srdci. Měl laskavé oči. Nebyl v nich chtíč, sexuální touha nebo tak něco. Jen obdiv. Jako by našel nádhernou květinu a chtěl si k ní přivonět. Květiny milují, když k nim lidé čichají. Milují, když se jejich vůně stane součástí druhé bytosti. Proto byly stvořeny.
Vzal mě za ruku a odváděl mě pryč. Nebála jsem se. Tenhle pán mi neublíží. Celou cestu mi vyprávěl o Provance. Přišli jsme k němu domů. Nabídnul mi med. Levandulový med. Ochutnala jsem jen na špičku jazyka, přesto to pro mě mělo fatální důsledky. Jeho chuť se mi rozvinula po jazyku a já se stala definitivní součástí Provance. Pán mě hladil po vlasech, které v tuto chvíli také získávaly nafialovělou barvu. Jeho ruce byly tak něžné. Věděla jsem, že jsem se narodila právě pro tento okamžik. Věčně trvající léto. Odnesl mě to postele. Byla teplá, měkká, pokrývala jí fialová deka. Pomalu mě svlékal. Ležela jsem tam, uprostřed levandulového pole a nechala se hladit. Každý jeho dotek vyjadřoval nekonečnou úctu ke květině, kterou objevil v kavárně. Nechtěl jí ublížit. Chtěl jen nasát její vůni. Stejně tak ona se chtěla stát jeho součástí. Teď, navždy, neopakovatelně.


Zpět na úvod