Povídání od Marty



Míša


Nedávno za námi přijela jedna křehká a nesmírně odvážná bytost. Celou dobu se domnívala, že jí čeká "obyčejná" relaxační masáž. Že na ní chystáme tantru, se dozvěděla, až když neměla moc šancí utéct. Přesto neváhala a šla do toho. Ona, která je zvyklá na zamrzlá ledovcová jezera, sníh a led, kožešiny od hlavy až k patě, odložila svůj oděv a ponořila se do pro ni zcela neznámé vody. Jsem nesmírně vděčná za důvěru, kterou mi dala.
Tantra to není jen nahota a práce se sexuální energií - je to cesta k sobě. Kolik lidí se bojí jen svléknout šaty, natož zbourat tu vysokou kamennou hradbu, kterou si už od malička kolem sebe vytváří? Obnažit své já a dát mu průchod. Zhluboka se nadechnout a najít v sobě odvahu prožít tu nekonečnou svobodu a volnost. Ano může to i bolet. Hodně bolet. Co je však smích bez slz, sladké bez hořkého, Bůh bez Ďábla?
Tantrická masáž je pro někoho vstupní branou, pro někoho první nesmělý krok, někdo si z toho odnese jen tu relaxaci. Záleží, jak moc si dovolíte sami do sebe nahlédnout…
Jmenuje se Míša. Michala. Není to krásné jméno? Stejně krásná je i ona. Přála bych vám vidět její nahé tělo. Nádherné křivky, nevinné, přesto neskutečně smyslné. A to jsem prosím žena. A v tomhle těle je duše, která je ještě krásnější. Připomíná mléčnou dráhu. Tisíce malých hvězdiček, které se slévají v jeden ohromující celek. Tušíte něco neuchopitelného, vzdáleného, úžasného.
Míša má problém. Jeho příčiny jsou už tak hluboko, že možná ani sama Míša neví, kde to vzniklo. Bere si na svá ramena neskutečnou zátěž, která jí pomáhá ty divoké koně, které se ženou její duší, držet na uzdě. Energie, kterou spotřebuje marným bojem, už jí začíná chybět.
Tantrické masáže jsou první krůčky, dalším bodem je poznání, že jsi to jen ty sama, kdo si může pomoct. Pak už to půjde samo. My ostatní tě budeme držet za ruku, stavět zeď, o kterou se můžeš kdykoliv opřít, ale zbytek je jen na tvých bedrech. Máme tě rádi, Míšo, a držíme palce, ať se to povede!



Zpět do galerie