Meggi
Jako všechno v mém životě má svůj význam, tak mě ani na moment nepřekvapilo, když jsem ve svých uších začala slyšet slovo tantra. Ne, že bych ho slyšela poprvé, ale slyšet a opravdu slyšet je skutečně rozdíl. Prostě až přijde správný čas, tak se začnou dít věci. V mém postoji ohledně přístupu k obývanému tělu se věci začaly měnit vloni v létě. Dovolila jsem si udělat takové kroky, za které bych se před pár lety odsoudila ke klášternímu kajícnému sebemrskání. Jsem za to vděčná, protože se mohla spustit vlna událostí, která sice pomalu, ale zato jistě vede ke změně úhlu pohledu na všechno..a to je to, co potřebuju :) Přesunout pozornost do jiného bodu pozorování. No a nejlépe to stihnout do kouzelných Vánoc :) Takže..pekelně mě už asi 14 dní bolely kříže, že jsem vůbec nevěděla, jak si lehnout, abych se aspoň trochu vyspala. Hned jsem věděla, že změna je nevyhnutelná. Komu by se taky líbilo nechat si dloubat dlátkem do zad, že.. Nastal rozhodující vnitřní boj - buď nebudu dělat nic, nechám věci běžet starým způsobem, o kterém vím, že je skrývání se v úkrytu falešného bezpečí s dlátkem v zádech nebo udělám další krok, který zčeří mou dosud „klidnou" hladinu Života a od kterého absolutně nevím, co mám čekat. Nu což, výzva je výzva, jinak by tu nebyla a tak jsem se rozhodla jít za své tak dobře postavené ochranné čínské a berlínské zdi a prozkoumat, co je dalšího za nimi. V prvé řadě potřebuju vysvětlit svému vzpouzejícímu se egu, že tantra není žádný grupáč, že to není sex a uspokojení těla bez absolutního zájmu o duši. Právě naopak! Prostřednictvím těla se dostanu právě k sobě. Bohužel nebo bohudík to tělo nejde přeskočit nebo ignorovat, protože právě díky němu se můžu ucítit, uvidět, potkat, uvědomit. Bez těla to jaxi nejde :) Bez těla se můžu jenom vidět a nemůžu prožívat. Takže nacpu hlavu informacemi, ať se má čím zabývat, sedám do vlaku a jedu. Úžasná cesta s milovanou hudbou, krásnými hudebními nástroji a zlatitým mokem v chladném, lucernami osvětleném vagónu, mě ubezpečuje, že je to správné rozhodnutí. Jedu si pro nový pohled na tělo, dotyky, hlazení, milování, cítění druhého vedle sebe. Chci to a potřebuju to, protože mi nevyhovuje a omezuje mě nastavení, které mám v hlavě naprogramované, že druhého člověka zajímá jen jeho vlastní uspokojení, možná mé tělo, že si chce jen užít a odkopnout mě, že se nesnaží mě poznat a uvidět, neví nic o možném spojení a nezajímá ho to. A když už náhodou se dostanu do blízkosti muže, tak se ve mně otevírá pocit, že musím splňovat očekávání, že jediné, co se po mě chce je sex, že to tak prostě má být a je to jediný úděl ženy. Vnitřně se proti tomu bouřím, protože to chci jinak, ale nedokážu to zatím změnit. Jen vím, že to může být jinak. A může to být jinak, když dovolím, aby moje tělo zkusilo, že ne každý dotyk nutně vede k sexu, a že mazlení musí končit orgasmem, protože jinak je něco špatně. I tady je to přesně tak, jak v každé jiné činnosti, že i cesta je cíl. Takže když už to má bolet, tak ať to stojí za to..vrhám se pod čtyři ruce ženské a mužské energie a světe div se, zdi praskají a voda teče :) Cítím neskutečnou radost a chce se mi smát. Uvědomila jsem si, jak je rozdělený elektromagnetizmus v těle - všichni ho máme a máme ho proto, že všichni máme v sobě muže i ženu zároveň. Ideální je, když jsou tyto energie v rovnováze. Žena je magnetizmus, muž je elektrizmus :D vím, že není elektrizmus, ale to by nevyznělo tak hezky ;) Můj úžasný masér má na každém prstu elektrodu a tou mi jezdí po těle, až mi vstávají všechny chlupy i vlasy..jako když se tře ebonitová tyč. A tak jsem v bezpečí pod dotykem známé ženské hebké a láskyplné dlaně dovolila svému tělu poznat dotyk ochranitelské a nesobecké mužské energie. Bylo to pro mě naprosto bezpečné, protože rozum dostal informaci, že tomu muži nepatřím a tak po mě nemůže nic chtít, a rozum byl klidný, protože se ode mě neočekávala žádná aktivita, já jsem byla na léčení :) Poznala jsem, že každý dotyk na jakémkoliv místě na těle je naprosto bezpečný a hlavně, že neznamená NĚCO. Je to prostě dotyk :) Samozřejmě může a nemusí vyvolávat příjemné nebo blažené pocity. A tyto dotyky a pocity můžou vést k milování a orgasmu, ale s jiným vnitřním pocitem.. svobodným, nesvazujícím, neobchodujícím, nevydírajícím apod. Je opravdu velmi stresující uléhat vedle jiného člověka a bát se, že od vás NĚCO čeká, nebo že vy čekáte NĚCO od něho. Naopak je velmi osvobozující uléhat vedle člověka s pocitem, že můžete, ale nemusíte. Můžete, když budete chtít a nemusíte, když nebudete chtít. Všechno je v pořádku. A toto mi ukázala tantra. Vzbudila ve mně zvědavost. Chci teď zkoumat novým pohledem dotyky bez nároku nebo očekávání čehokoliv. Chci vědět, jaké to je pohladit někoho po tváři, po ruce, po těle a vnímat pocity druhého a užívat si tu blízkost, nic nečekat a nikam to plánovitě nevést. Zároveň se nebát odvržení, výsměchu nebo ponížení. To je prostě risk :) Ale kdo nic nezkusí, nic se nedozví, nenaučí, nic nového nepozná.. No zatím mi k tomu chybí trošku odvaha, ale toužím po tom už dlouho a tak se to povede :) Mám z toho v sobě radost. Je to pro mě velký pokrok a nesmírně si děkuju, že jsem si to umožnila a děkuju též Martě a Danovi, že mi umožnili tento krok absolvovat a vedli mě celou cestu a byli se mnou. Už se mi ta kundalini daří lépe směřovat a těším se, až to bude plynout hladce a samo :)


Zpět na úvod